Český název: Krajta zelená
Výskyt: Indonésie a přilehlé ostrovy
Velikost: 150–200 cm
Zbarvení: zelená, modrá, žlutá, bílá
Tělo: štíhlé tělo, hlava výrazně oddělena od těla
Terárium: 60 x 60 x 100 cm
Chov: Tito hadi jsou typickými stromovými hady. Většinu času stráví v přírodě zavěšení ve větvích stromů a k tomu jim přizpůsobujeme i chov v zajetí. Terárium by mělo být dostatečně vysoké a mělo by mít minimálně dvě vodorovné úrovně pro zavěšení hadů. Ideálním řešením je žebřík z kulatých tyčí (2x2 ks). V případě estetického terária je toto možné řešit i jinou alternativou. Tito hadi jsou poměrně nároční na chov a vyžadují časté rosení. Nikoli vysokou vlhkost. Rosíme po ránu vlažnou vodou na zadní stranu terária a do spodní 1/3 terária. Hady rosíme pouze když jsou zakalení nebo při svleku. Rosíme vždy takové množství vody, které se bez problémů odpaří do večera. V teráriu by neměly zůstavat přes noc kapky vody na skle. Krmení těchto hadů je obdobné jako u ostatních, tzn. volíme vždy velikostí přiměřenou potravu - holata, myši, potkany. Krmíme nejlépe večer po vypnutí světel. Velmi často mláďata po narození nepřijímají samostatně potravu. V tomto případě přejdeme na ruční krmení a rozkrmení mláďat. U některých jedinců může toto trvat i více než 6 měsíců. Teplota v teráriu by se měla pohybovat v rozpětí 26-29 °C přes den a 22-24 °C v noci. Jako podklad volíme rašelinu s pískem, štěpky s rašelinou, noviny apod. Hadi musí mít vždy přístup k čisté vodě. Mláďata těchto hadů se líhnout z cca. 5 cm vajec při teplotě 30-31 °C. Jejich barva je většinou výrazně žlutá nebo červená. Nejsou výjimkou ani hnědá mláďata. Tito hadi jsou jedni z nejhezčích hadů vůbec. Navíc snad kromě formy Biak jsou i nekousaví. V současné době se tito hadi chovají buď dle jednotlivých oblastí jejich výskytu, tzn. např. Aru, Biak, Yapen, Sorong, Wamena, Jaya Pura apod. nebo dle barevných mutací jako jsou Lemon, Hign contrast, Calico apod.

Chondropython viridis BIAK

Biacké krajty pocházejí ze severního ostrova v Indonésii. Vyznačují se postupným přebarvováním nejčastěji až ve 3-5 roku života. Někteří dospělci mají větší podíl žluté barvy než zelené, u některých žlutá zůstává i v dalších letech po přebarvení. Tyto krajty mívají občas po těle rozesety bílé šupiny. Jedná o největší viridisky dorůstající délky až ke 2 metrům. Tyto krajty jsou také agresivnější a kousavé. Mláďata se rodí červená i žlutá.